Síla v přítomném okamžiku

Síla v přítomném okamžiku

Zní to již jako klišé, ale jen málo z nás dospělých umí žít v přítomném okamžiku. Uvízli jsme v naší mysli, která nám vytváří falešné představy o bezpečí. Jakmile se staneme pozorovatelem, opouštíme mysl a jsme plně bdělí v přítomném okamžiku. O tom je meditace. Jenže mysl se nechce vzdát. Stále vytváří nové a nové problémy, vytahuje minulost, má potřebu vše kontrolovat, hodnotit, posuzovat a plánovat budoucnost na základě zkušeností z minulosti. A kde je spontánnost? Skutečné žití v pravdě? Kolik konstruktů potřebujeme, abychom někam zapadli, abychom neselhali, abychom byli přijati? Vždyť to je naprosto vyčerpávající? Stále více lidí se cítí být pod velkým tlakem těchto konstruktů mysli, a i přesto, že jsou nemocní a bolaví, věří, že takto je to normální.

A co když je to všechno jinak? Jednodušší. Jen potřebujeme odvahu ke změně a prvním krokem může být naučit se být bdělým.

Sama vím, že být plně bdělý není jednoduché. Je to proces krok za krokem a pak přijde zlom, kdy pocítíte, že se vše kolem Vás mění. Poznáte to třeba na procházce. Jdete do přírody a ani nevíte, že si Vás mysl chytila a v hlavě se Vám odehrává nějaký příběh. Najednou Vám přeběhne přes cestu veverka, vytrhne Vás z mysli a ještě na Vás vykoukne za rohem, jako by si s Vámi hrála na schovávanou. A Vy víte, že je tu pro Vás, aby Vás oddělila od mysli a vy mohli být plně přítomní v kouzelné přírodě. Takové chvíle se stávají častěji a častěji a v těchto chvílích můžete zažívat pocit, že jste přijímaní, že jste nedílnou součástí toho zázraku tvoření, který tu můžeme žít.